Trapaslíci - kapitola dvacátá pátá

Kapitola dvacátá pátá,

ve které se vyšutrovací komice zase vrtí

 

Na Sejshellách bylo krásně, jenomže armódní speckyjál s náklidem celobrut, jejich přibuzerných a karameládů tam nedoletěl. Asi po dvou hodinách letu, když už byli skoro nad Drožďanami, nahodil plukoník Knypl autopiláta a šel se prsažerům přiznat, že je právě Ňoumecká protiletecká obrna vyzvala k nuznému přistání.

„A co děláme nad Drožďanama?“ vykřikl zcystovalý Bolemír Zdrávas, který už měl za sebou vjedecké konsvérance na lekařské tématy ve všech mokropolích světa. Ten také věděl, že z Pruhy se na Sejshelly přes Drožďany neletí.

„Splet jsem se, no,“ omluvil se hlavní pilát. „Pořád mě plete, že to „S“ na kampasu znamená South, a ne Sever.“

„A to už se vám stalo víckrát?“ zeptal se Perko Nevoženílek, vždy pohodový dobrat se játra pudla.

„Párkrát. Když jsem loni vezl prasidentskou delegraci do Liblije na oslevu Kdákkavího naraženin, skončili jsme omylem v Rejkravíku. A když se letos letělo do Liblije znova na oslevu pádu Kdákkavího režimu, doletěli jsme do Murmrňousku, ale to je aspoň v Lusku, takže je tam levnější benzym.“

Když lekadlo zarogalovalo k termitálu v Drožďanech, byly dvě hodiny v noci a na slepišti už čekala jak jednetka protiterorátního naslzení v černých oblacích a načerněná sazemi, tak i delegrace Červivého kříže s homilitárními bulíčky pro zachrněné prsažery. Ti se vypotáceli na zraňvej a usedli ve slepištní hole, rozebrali si potravinovou charytu a ti, co uměli ňoumecky, poskytli rohorory zástupcům ňoumeckého blivárního stesku.

Pro dopravu zbídačilých cystujících zpátky do Pruhy vypravila ňoumecká vláďa zvláštní vlek. V takových situacích se sice většinou vypravuje armádní speckyjál, jenomže ten měl unavenou posádku a plné břicho beden s vrahcínou proti prsečí křupce. Tu nakonec přijala ňoumecká vláďa výměnou za několik kanystrů leteckého benzymu s tím, že ji rozdá v zemích třetího světa v ranci progromu „Nemoci bez hranic“.

Vlek s ještě zvláštnější vyšutrovací komicí a jejím hodem, hodem i doprovodem dorazil do Pruhy nadránem. Díky hajným zásobám pitiva v bufeťáckém vagýně byli nadráni skoro všichni, kromě zavílích abstýnejdžrů, jako byla Myšš Trapaslice Tank-Hoň Punk, které při její útlé figuře nezbývalo než stát se prošpagátorkou dravé výživy.

A v Pruze je čekala dobrá zpráva: na mimořádném nočním zasezdání vláďi vznesl minišplh doplevy Koloman Pražec rozumný argudement, že vyšutrování želézničího neštěstí v Úvolech spadá do kompotence historyků, protože použitý želézničí svršok je předválečné výroby. Jako exort byl proto přizván nejslevnější trapaslický historyk prof. Alois Trapásek, jenž vmžiku sestavil podrobnou analouži celého zapekelného příprdu.

Podle něj vše začalo už tím, že se Tadymáš Boťa roku 1928 rozhodil pošťavit svůj kráčičí polegon tak honebně úzký. Ve své kamchtivosti nebyl schopen domyšílet, že se jeho pěší cystička jednou stane podlažím pro želézničí ztrať.

Vláďa s úlevou vydala rezolucku, že hlavním viníkem neštěstí je objevnický podněkotel Tadymáš Boťa, který však mezitím zemřel, takže ho nelze treskně stírat. Za toto zdárné dořešení byli všichni člunové vláďi obdarováni hodnětnými milijóny, kousek dostal i historyk Trapásek za svou šalamanskou exortýzu, a zvláštní výpilné ve výši dvanáct milijónů z prstředků minišplhounstva doplevy bylo vyploceno lobystě Prachomilu Kapsářovi jako odškubné za to, že se jeho syn nedostal na jediný končert Justeena Beavera v Čunské repoblice.

A jelikož za další dva dny se vrátil do Pruhy i čerstvě natenkovaný armódní speckyjál se zotaveným pilátem i autopilátem, mohl jej minišplh obrny gaunerál Samopavel Tatatatarka vysrat na Sejshelly pro Vejcslava Kladivoje Štěrka. Jenom ještě předem poprsili minišplha karkuly Miloňe Křižáka, který byl součestně vynikajícným akadementním milířem, aby plukoníku Aeromilu Knyplovi přemiloval kampas v kokpytli na čunská písmenka. Jak sám plukoník poznamenal v intervyju pro Televrzi 1, „už má těch záletů na polární kruh fak dost.“

 

Předchozí kapitolaNa obsah Trapaslíků | Další kapitola

Jak se se mnou spojit?

 

Nejlepším způsobem, jak se na mě dobrat, je e-mailová schránka jicha.jan@seznam.cz

Případně na facebooku https://www.facebook.com/jan.jicha.7  a také https://www.facebook.com/honzajicha2/?fref=ts 

 

Mobilní telefon jsem odložil asi před osmi lety na půdu, takže pokud si někde seženete moje číslo, stejně se nedovoláte, protože vyzvánění není z půdy slyšet. Zato mám pevnou linku, a tu jen tak někomu nedám, protože to je jedna z mála pevných věcí, které na tomhle světě mám. Skoro všechny ostatní se chvějí.